Začátkem ledna 2005 jsme zavedli sériovou výrobu servokabelů.

Zavedení výroby servokabelů předcházelo několikaměsíční testování a celá řada kontrolních měření servokabelů zakoupených v prodejnách, stejně jako kabelů odstřižených z hotových výrobků. Na spolehlivosti uvedených kabelů je závislá životnost modelu a tato oblast je často předmětem diskusí modelářů. Neuškodí tedy trochu teorie.

Jako každý spoj i lisovaný spoj je pouze tehdy dobrý a dlouhodobě spolehlivý, pokud je odborně proveden. K dosažení kvalitního spoje je nezbytné správné uspořádání následujících dílů: vodič, kontakt, nástroj. Existují různé typy nástrojů pro lisované spoje: automaty, poloautomatické lisovací stroje a ruční lisovací nástroje (kleště). Zde si budeme všímat pouze strojně provedeného spoje, protože uživatel může na rozdíl od ručních nástrojů ovlivnit výšku krimpu. Tyto spoje se každý rok znovu osvědčují u mnoha miliard spojení.

K čemu dochází při lisování ve spojení vodiče? Původně kulaté drátky vodiče jsou stlačeny a přetvářeny. Také dutinka použitého kontaktu vykazuje na vnitřních plochách lehké přetváření v místech styku s jednotlivými drátky vodiče. Všechny tyto dotykové plochy jsou navzájem tak silně stlačeny, že případné oxidové vrstvy jsou vyloučeny. Taková spojení jsou označována jako plynotěsná, a proto v takových spojích již nemůže docházet ke zvyšování přechodového odporu (obr. I).

obr. I

Krimpovaný spoj zajišťuje elektrické i mechanické spojení. Mírou jakosti elektrického spoje je elektrická vodivost. Mírou jakosti mechanického spoje je síla potřebná k vytažení vodiče. Oba faktory, elektrická vodivost i síla potřebná k vytažení vodiče, jsou přímo závislé na výšce krimpu. Zaměříme se tedy na vztahy mezi elektrickými a mechanickými vlastnostmi lisovaného spoje a jeho výšky.

Při špatně nastavené výšce krimpu (výšce lemování) dochází k nedostatečnému přetváření materiálu a špatně provedenému spoji. Kontakt vodiče a dutinky je nedostatečný a přechodový odpor se může zvyšovat přes povolenou hodnotu. Na druhé straně může při nastavení příliš malé výšky krimpu (výšky lemování) dojít v extrémním případě k rozdrcení vodiče. Tím dochází jak ke zvýšení přechodového odporu vzhledem k silně zmenšenému průřezu vodiče, tak i ke zhoršení mechanických vlastností spoje. Mimo to dochází ke zvýšenému opotřebení nástroje.

Zkušební měření ukázala, že optimální elektrická vodivost (bod E, obr. II) a optimální síla potřebná k vytažení vodiče (bod M, obr. III) nemají vztah ke stejné výšce krimpu. To znamená, že je třeba usilovat o dosažení kompromisu mezi uvedenými dvěma stavy. Tento kompromisní bod zpravidla leží mezi maximálními hodnotami obou křivek (obr. IV). Z tohoto diagramu je zřejmé, proč je měření výšky krimpu vhodnou zkušební metodou pro kontrolu kvality lisovaného spoje. Tato metoda dává totiž informaci o tom, zda spoj je v oblasti, kde se dosahuje dobrých hodnot jak elektrických tak mechanických.

obr. II		obr. III
obr. IV

Kontakt má většinou kromě dutinky také drápky pro obepnutí izolace. Většinou je tento spoj izolace také označen jako izolační krimp nebo uchycení izolace. Tento izolační krimp však neslouží ke zvýšení mechanického spojení, ale jako pojistka ze strany vodiče, především proti vibracím a ohybu. Izolace nesmí být v žádném případě mechanicky porušena.

Při zkoušení a posuzování lisovaného spoje je vedle měření výšky krimpu a zkoušky funkce krimpu izolace třeba dbát na celou řadu dalších kritérií stanovaných normou. Všechna kritéria mohou být v sériové výrobě snadno splněna, pokud jsou nástroje správně seřízeny, udržovány a správně používány. Také měření síly potřebné k vytažení vodiče přispívá ke zkvalitnění kabelové konfekce (tzv. trhačka).

Při měření síly potřebné k vytažení vodiče nesmí být krimp porušen. Při orientačních měřeních se síla nutná k přetržení vodiče pohybovala okolo hodnoty 35 N. Při měření síly celého servokabelu se kabel přerušil při hodnotě 129,8 N. Došlo sice k destrukci zámků plastového pouzdra, ale krimpy zůstaly neporušeny.